Trpí-li některý z vašich ovocných stromů nějakou houbovou chorobou, má nekvalitní ovoce nebo neplodí-li vůbec, je dobré začít přemýšlet o jeho přeroubování. Poradím vám, jak správně postupovat při roubování.
Roubováním přenášíme na podnož část dobře vyvinutého a vyzrálého výhonu se dvěma a více pupeny.
Téměř vždy je podstatně výhodnější strom přeroubovat než ho zlikvidovat (namáhavá práce). Strom přeroubovaný odrůdou s brzkým nástupem plodnosti nám z pravidla začíná plodit již po dvou letech po přeroubování a krátce nato poskytuje dobrou úrodu.
K přeroubování jsou vhodné a má tedy význam přeroubovávat stromy zdravé, ale ne příliš staré: jádroviny do 40 let, třešně a višně do 20 let, slivoně a meruňky do 10 let.
Stromy, které neplodí z důvodu nepřítomnost opylovače, což se nejčastěji vyskytuje u cizosprašných třešní a slivoní, se doporučuje naroubovat vhodnou opylující odrůdu alespoň na jednu hlavní větev.
Odběr a skladování roubů
Ze zdravých a plodných stromů řežeme v období vegetačního klidu z jižní strany koruny dobře vyvinuté a vyzrálé jednoleté výhony. Nevhodné jsou kolmo rostlé vlky, výhony staré nebo výhony příliš slabé.
A) U třešní a višní provádíme odběr roubů v prosinci.
B) U slivoní a meruněk provádíme odběr roubů v lednu.
C) U jádrovin provádíme odběr roubů leden až únor.
Odebrané rouby uchováváme až do doby roubování v chladu, nejlépe při teplotě 3 až 5 °C.
Podle doby rozlišujeme způsoby roubování :
* během vegetačního klidu,
* v období vegetace.
Roubování během vegetačního klidu
Obyčejná a anglická kopulace
Je vhodný způsob roubování při stejné tloušťce roubu i podnože. Kopulační řez je veden proti pupenu a má být alespoň trojnásobné délky proti průměru roubu či podnože. U anglické kopulace se kromě základních kopulačních řezů udělá na seříznuté ploše obou spojovaných komponentů zářez a vzniklými jazýčky zasunutím spojíme roub s podnoží. Ve srovnání s obyčejnou kopulací se zvětší srůstová plocha.
Plátování a sedélkování
Používá se při nestejné tloušťce roubu a podnože, rozdíly v průměrech jsou však malé.
Roubování na kozí nožku
Představuje technicky nejnáročnější působ roubování a precizní práci. V tomto případě bývají rouby výrazně slabší proti podnoži. Častěji se tohoto způsobu využívá při přeroubování starších stromů.
Roubování v období vegetace
Nejčastějšími způsoby roubování v této době jsou obyčejný a Tittelův způsob roubování za kůru v době plné mízy, obvykle na začátku květu a během kvetení stromů.
V místě seříznutí nemá být větev hrušní tlustší než 15 cm, jabloní 10 cm, peckovin 8 cm.
Roubování na slabší větve se daří lépe než na větve silné. Na spodní straně zkrácené větve ponecháme slabší postranní tzv. tažnou větev, aby přitahovala mízu k roubům a ty se snadněji ujaly a nezaschly.
Hlavní roub, z něhož vypěstujeme pokračování seříznuté větve, má být umístěn na její horní straně, aby se větev, která z něho vyroste, později při větší úrodě ovoce nevylomila.
Během vegetace podporujeme růst letorostu z hlavního roubu tím, že letorosty vyrůstající příliš bujně z ostatních roubů zaštipujeme. Jejich hlavní funkcí je pomáhat rychleji zacelovat řeznou ránu hlavní větve. Výhon vyrostlý z hlavního roubu na jaře dalšího roku zkrátíme při dobrém růstu asi na polovinu, v dalších letech postupně méně a méně.
Výhony vyrostlé z pomocných roubů zkracujeme v dalších letech na krátké čípky a po zacelení rány je zcela odřízneme. Odřízneme také větve původní odrůdy, které měly dočasně funkci asimilační a kterou převzaly již plně nové větve vyrostlé z roubů.
Roubování za kůru - obyčejný způsob
Při obyčejném způsobu nařezáváme na podnoži (větvi) kůru jedním řezem kolmo na seříznutou podnož (větev), kůru odchlípneme na obou stranách a za ni vsuneme roub seříznutý klasickým kopulačním řezem. Při roubování podnoží používáme většinou krátký roub se 2 až 3 pupeny, při přeroubování starších stromů delší roub s 5 až 8 pupeny.
Tittelův způsob roubování za kůru
Je prakticky nejpoužívanějším. Dosahujeme při něm největší srůstné plochy. Roub upravíme po kopulačním řezu tenkým seříznutím z obou stran i z vnější části pod pupenem, takže mohou snadno srůstat pletiva u všech řezem upravených stran. Podnož (větev) nařezáváme dvěma souběžnými řezy ve vzdálenosti odpovídající tloušťce seříznutého roubu, který po vsunutí pevně sedí. Odchlípnutý proužek kůry na podnoži seřízneme těsně pod pupenem roubu zavážeme páskou PVC a zatřeme řezné rány a konce seříznutých roubů.
V místě seříznutí nemá být větev hrušní tlustší než 15 cm, jabloní 10 cm, peckovin 8 cm.
U všech postupů roubování zavážeme rouby PVC páskou a řezné rány včetně konce roubů pečlivě zatřeme štěpařským voskem.
Čtěte také: Řez peckovin
Čtěte také: Řez jádrovin