Zdroj: https://www.uhliste.cz/toulky-sumavou/prasilske-jezero-a-polednik • Vydáno: 28.12.2008 23:16 • Autor: Tomas
Z Prášil se vydáme po červené turistické značce na Prášilské jezero. Asi po 150 metrech dojdeme k Botanické zahradě, pod tímto honosným názvem se skrývá velice pěkná ...
Odkaz na mapu výletu:
http://www.mapy.cz/#x=130621440@y=132398592@z=11@mm=TTtP
Prášily - Prášilské jezero - Poledník - Prášily
Z Prášil se vydáme po červené turistické značce na Prášilské jezero. Asi po 150 metrech dojdeme k Botanické zahradě, pod tímto honosným názvem se skrývá velice pěkná zahrádka - doporučuji navštívit. Po prohlídce zahrady pokračujeme cca 200 metrů k rozcestí U Prášil. Zde odbočíme vpravo a pokračujeme stále po červené značce. Cesta vede až na jezero stále do kopce a překonáme výškový rozdíl 212 metrů. Z počátku se jde po zpevněné cestě (přibližně 500 metrů), dále po příjemné lesní cestě, zde mineme poskládané kamene v japonském stylu. Posledních cca 1,5 kilometru je cesta kamenitá (spousta kamenů a kořenů stromů), tento úsek je velmi náročný. Když tato cesta skončí, tak se ocitáme u kamenného moře, které tvoří obrovské kameny. Pokračujeme po lesní pěšině, až dojdeme k Přášilskému jezeru.
Od Prášilského jezera se vydáme přibližně 1 kilometr z kopce na rozcestí Liščí díry, cesta je příjemná a dobře se jde.
Od rozcestí Liščí díry jdeme dále po červené. Tady začíná nejhorší část cesty. Jde se stále do kopce. Převýšení 243 metrů na 2,5 kilometrovou trasu hovoří za vše. Po úspěšném zdolání tohoto stoupání se ocitáme na rozcestí Předěl. Pokračujeme ještě 1 kilometr do kopce až k rozcestí Poledník, odtud je to už jen malý kousek na rozhlednu. Cestou vidíme následky orkánu Kyrill.
U rozhledny Poledník končí cesta do kopce. Po prohlídce, výstupu na vyhlídkovou plošinu a odpočinku se můžeme vydat zpět do Prášil.
Vrátíme se stejnou cestou na rozcestí Poledník. Dále pokračujeme po zelené turistické značce na Frantův most. Tato cesta je z důvodu ochrany Tetřeva otevřena pouze od 1.7. do 30.9. Z počátku se jde po pěkné lesní pěšině, která se asi po 800 metrech změní v kamenitou cestu. Těsně před rozcestím U bývalé roty je pěkné posezení u bezejmenného pramene, vítaný odpočinek. Dále pokračujeme po zpevněné cestě až k Frantovu mostu. Od Frantova mostu se vydáme po červené turistické značce směr Prášilské jezero (dojdeme do Prášil). Až do Prášil se jde po pěkné zpevněné cestě podél Prášilského potoka.
Celkem tato trasa měří 20 kilometrů, polovina trasy vede do kopce. Tento výlet je poměrně náročný (výškový rozdíl Prášily - Poledník je 447 metrů). Doporučuji turistům, kteří mají již něco v nohách, nedoporučuji jako první výlet na dovolené.
Prášily jsou malá horská ves (původní název Gattermayerova huť), která vznikla při sklárně v polovině 18. století. Prášily se rozprostíraly na svahu hor Ždánidla, Poledník a Formberg na obou březích Prášilského potoka. Místní sklářské hutě se specializovaly na výrobu zrcadlového skla a jejich provoz skončil roku 1824.
Prášily byly v období 1. republiky významným střediskem rekreace a turistiky.
Po skončení druhé světové války bylo německé obyvatelstvo městečka a přilehlých obcí vysídleno.
Záhy po komunistickém puči v roce 1948 vyrostly podél celé hranice mohutné zátarasy a znemožnily lidem pohyb v okolních lesích. Současně poloopuštěné území zabralo vojsko a odřízlo obyvatele od kontaktu s Československem. Na okolních stráních se rozprostřely dráhy pro obrněné transportéry a tankové střelnice.
Dnes z někdejšího městečka zbylo sotva 25 domků.
Celých čtyřicet let sem nikdo nesměl, dá se tak říci, že lidem zde se druhá světová válka protáhla o celých 45 let.
Prášilské jezero
Prášilské jezero leží na severovýchodním úbočí Polední hory, v nadmořské výšce 1080 m. Jeho rozloha je 3,7 hektaru, délka 280 m, šířka 180 m a obvod 730 m. Průměrná hloubka činí 7,5 m, v nejhlubších místech dosahuje až 15 m, ale odhaduje se, že jezero může mít místy hloubku až 30 m. Hloubku jezera podcenil v roce 1927 student O. Kareis, který se zde utopil a má na hrázi kamenný pomník.
Poledník
Na konci 60. let 20. století vznikl na Poledníku (1315 m n. m.) areál s krycím názvem TOPAS, který sloužil armádě jako základna protivzdušné obrany a odposlechová stanice. Objekt byl velice přísně střežen a utajován. K vojenským účelům sloužil Poledník až do října 1991.
V roce 1994 by objekt předán NP Šumava. V říjnu roku 1997 začala přestavba na rozhlednu, při této přestavbě došlo k demolici celého vojenského objektu TOPAS, zůstala stát jen 37 metrů vysoká věž. Návštěvníkům byla rozhledna zpřístupněna 17. 7. 1998, otevřena je pouze v létě.
